23. listopadu 2014 v 16:15 | http://life2006.blog.cz/
|
Anotace: Mladá učitelka angličtiny a dějepisu Angela Woodová žíjící v Americe v "Malé Itálii" žije dnes už poklidným životem a snaží se zapomenout na své dětské léta v New Yourku. Má právě před svatbou s Alfredem Bachettim. Vše se točí v duchu italských příprav na svatbu mladého páru. Angela si ale uvědomuje mnoho zásadních věcí. Nechce žít takto a na tomto místě, možná nechce ani Alfreda za muže. Angela váhá a přemýšlí o životě. Nechce být už dál mafiánskou dcerkou, nechce být ani mafiánskou nevěstou. Minulost jsou stíny, které jí motají do pavučiny. Podaří se Angele najít sama sebe, upřednostnit své zájmy, sny a touhy v mafiánských kruzích? …
V minulé části: V první kapitole jsme se mohli seznámit s postavou Alfrdem Bachettim, s mladý pohledným učitelem, který požádal Angelu Woodovou o ruku. Učitelka Angela Woodová však v přípravách svatby začíná dost přemýšlet zda Alfred je ten pravý, zda by se její život neměl ubírat jiným směrem. ...
nová kapitola pod perexem více v celém článku, děkuji
2. Kapitola - Franceska Vito
Franceska Vito bydlela společně se svou sestrou Marthou hned vedle bytu, kde žila její mladá neteř Angela Wooodová. O ulici vedle bydlel Angelin otec Antonio Vito, který pracoval ve vlastní malé italské restauraci, kde se to hemžilo zvláštními lidmi. Kolem otce se motali už roky mnoho zvláštních osob. Když Angela byla malá tak všechny ty lidi znala z jiného pohledu a byla vděčná za cukrdlata které jí mladý pánové navštěvující otce dávali. Dnes vše ví a vidí už z pohledu dospělé ženy, dospělé mladé ženy, která právě prochází zásnubami a má si vzít Alfreda Bachettiho, učitele ze školy, kde Angi učí.
Franceska právě vařila oběd, rychle uvařené těstoviny a vůně italské omáčky se linula po místnosti, kde byl její syn Filipo. Filipo byl malý osmiletý hoch, který procházel z průšvihů do průšvihů. Svého otce Martina nepoznal, byl zastřelený na ulici před zraky své mladé matky, která v té době byla těhotná. Filipo byl malý rošták a byl to malý italský hoch, který byl učen ctít svou rodinu. Nedávno se popral přímo na ulici v jejich čtvrti, když si z něho utahovali místní chlapci. Franceska byla 34 letá žena, skromná, hodná s italskou povahou. Byla to silnější žena s tmavými oči a tmavými vlasy. Měla silný italský akcent, byla vzdělaná, ale tím, že na chlapce byla sama neměla moc pěněz. Pracovala ve fabrice která zpracovávala ryby , porcovala ryby, tahala a čistila sítě. Uklízela sklad. Smrděla rybynou. Nedalo se to moc zkrýt, její ruce byly často sedřené až do krve jak tahala těžké sítě, lana se jí zařezávala do dlaní. Měla ruce mastné od rybího tuku a oleje. Když se však upravila, vypadala jako opravdová dáma a tak se i chovala. Byla hrdá italka a milovala italy. Neměla ráda američany. Vše americké jí přišlo zbytečné. Malý Filipo měl jiné názory, narodil se v Americe a byl to americký hoch s italskými kořeny jako mnoho dalších dětí zde.
Angela byla jen o 6 let mladší než Franceska, velmi dobře si rozuměly. Dělaly si dlouhá léta společnice v dobrých i v tech špatných časech. Franceska, když ještě byli obě malé děvčata Angelu oblékala stále do různých šatů a česala jí vlasy. Obě na to rádi vzpomínají, jak tancovali v oblečení svých matek a hrály si na divadlo a na operu. Dodnes si jsou velmi blízké.
Když se stala ta tragédie, když zabili na ulici jejího manžela Martina, stála celá rodina při Francesce, a Angela jí byla největší oporou. Francesky bratr Antonio Vito, otec Angely, je skoro o spoustu let starší jak jeho sestry. Antoniovi je 54 let, Marthě je 45 a nejmladší Francesce je 34. Obě své dvě sestry velmi miluje, své sestry prakticky vychoval zcela sám. Brzo přišli o rodiče a Antonio obě sestry vychoval a při odcestování do USA vzal sebou i je, nepřál si, aby zůstali v Itálii samy. Syna mladé Francesky měl velmi rád a dohlížel na něj mužským okem a přísností.
Filipo poskakoval kolem židlý, byl to velmi neposedný chlapec. Franceska ho vykázala ven se vzkazem, aby se zastavil v restauraci za strejdou Antoniem, že dnes na oběd nepříjdou, ale že zve strýčka a Mathu s Angelou na dobrou večeři. Chlapec utíkal po schodech a přes ulici, kde byli místní chlapci, rády si z ušatého malého italského chlapce utahovali.
"Dávej pozor ať neupadneš, blbečku" řekl starší chlapec, který seděl na schůdku u domu vedle dalších chlapců. Malý Filipo procházel a vůbec se nechtěl otáčet za hlasy. Pořád šel a velký kluci se začli smát. Jeden z chlapců hodil po malém Filipovi kámen, menší, ale těžký. Kámen jen tak tak minul Filipovu hlavu, pád kamene do písku zaduněl. Až se malinko vzednul prah z ulice. Filipo se otočil a zařval. "Příště se nauč házet, hlupáku" a věděl, že chlapci tuto poznámku nenchají jen tak a tak se dal na útěk. Chlapci utíkali za ním. Malý Filipo minul představeného otce, který stál u trafiky a četl si noviny. " Dobrý den otče" pozdravil ve spěchu malý chlapec. "Dobrý" pozdravil představený otec a zastavil utíkající chlapce, který Filipa pronásledovali. To dalo Filipovi náskok a v klidu doběhl ke strýčkovi Antoniovi do restaurace. Byl čas oběda, na začátku sedělo pár mladých lidí, klučina prošel a čistil si zaprášenou bundičku a narovnal si čepici, pletený baret. Když přicházel k pultu, kde se dalo koupit pivo, točené pivo, ale aké cukříky do papíru prošel kolem a u kuchyně byla místnost, která sousedila se skladem. Věděl, že tam strýčka najde. Zaklepal na dveře, ale tichý klukot na dveře nebyl slyšet. Filipo otevřel dveře jen na to, aby se mohl okem podívat do vnitř. Uvnitř místnosti byl jeho strýc a dva muži. Muži co byli v místnosti se strýčkem znal, občas je tu viděl , často chodili za strýčkem. Byli to také italové, siciliáni. Měli zde rodiny, děti, už dospívající děti. Jeden z mužů řekl. "myslíš Antonio, že můžeme tomu mladýmu cápkovi do Angeli věřit? " zeptal se. Antonio Vito vytáhl párátko z úst, odkašlal si a řekl "To teprve uvidíme" řekl a podíval se na dveře, viděl jak v nich někdo číhá. Muži se podívali směrem na dveře, kam mířil ral Antonia. Antonio otevřel dveře prudce, že malý Filipo málem upadl do místnosti. "Co ty tu šmíruješ" dotázal se. " Já nešmíruju, mmainka vzkazuje, že na oběd nepříjdeme, ale bude večeře, zve tebe a tetu Angelu. " vysvětlil chlapec. Antonio otec Angeli chlapce pohladil a narovnal mu čepici a řekl "dobře dobře", ukázal okem na mladou číšnici z restaurace aby chlapci zabalila pár cukříků. Chlapec odešel s číšnicí do baru.
Konec druhé kapitoly
Hodně povedený příběh!